Jan Červinka se do první národní expedice dostal nikoliv jako horolezec, ale jako asistent kameramana. Spolupracoval s Bedřichem Rogerem na dokumentárním filmu „Kam pták nedoletí“, který v roce 1966 získal Zlatý rhododendron, první cenu na festivalu filmů o horách v Trentu. Slibná kariéra tohoto českého dokumentaristy skončila po jeho politicky motivované emigraci v roce 1970.

Roger nebyl jediný umělec, který získal uznání v době rostoucí slávy československých horolezeckých expedic. Známý český fotograf Vilém Heckel ve svém díle nejen dokumentoval zrození poválečného horolezectví, ale také utvářel novou estetiku fotografování hor, jež získala mezinárodní ohlas. Jeho kariéru ukončila tragédie při ničivém zemětřesení na Huaskaránu v roce 1970, kde tehdy lavina pohřbila celou československou expedici.

Dalším umělcem spjatým s horolezectvím byl velký český spisovatel Ota Pavel, autor doprovodného textu ve vynikající fotografické publikaci Viléma Heckela „Hory a lidé“. Než v 70. letech onemocněl, chystal se Ota Pavel napsat knihu o českých horolezcích, včetně Radovana Kuchaře a Jana Červinky. Kvůli pokračující nemoci svůj plán, o němž se zmiňuje v krátkém dopise J. Červinkovi, bohužel nemohl uskutečnit.

Červinka se považoval v prvé řadě za horolezce. To, co se naučil od svých přátel a učitelů Heckela a Rogera, v něm ale probudilo potřebu během expedic fotografovat: nejen lidi a pamětihodnosti v místech, která se dnes už stala zmizelou krajinou, ale i krásy přírody, které ho vlastně do hor přivedly.